Vodácký víkend na Sázavě
Vedoucí akce: Jana Černá
Místo: Český Šternberk (mapa)
Termín: 21. - 23. července 2017
O víkendu 21.-23. července 2017 jsme vyrazili s dětmi z Dětského domova v Novém Strašecí do Českého Šternberka, abychom je zasvětili do krás vodáckého sportu. Během soboty a neděle jsme chtěli splout Sázavu z Kácova do Ratají.
Krátce po poledni vyrazili Milan s Petrem do půjčovny pro mikrobus, dále naložit věci a pak směle pro děti do Nového Strašecí. Tam k Milanovi přistoupil Ondra, Petr přesedl do domovského mikrobusu, naložil děti a jelo se zpět do Prahy, kde se přidaly naše stálice Pavel a Jirka a dále nová tvář našeho týmu dobrovolníků Lenka se svými dcerkami Mončou a Terkou.
V Českém Šternberku, kde byla v tábořišti U Karla naše základna, nás již očekávala Jana, která celou akci zorganizovala. Hned po příjezdu jsme se pustili do stavění dvou našich "malých" stanů, které pojaly celou naši výpravu. Večer jsme si opekly buřtíky a s kytarou si zazpívali u táboráku.
Po sobotní snídani jsme vyrazili vlakem proti proudu do nedalekého Kácova. Tam jsme měli domluvený odvoz lodí.
Na tuto akci jsme pozvali i studenty z Petrovy třídy, která nám na naše aktivity přispěla částkou 3.000 Kč. Nakonec se k nám přidal bohužel pouze jeden z nich, Matěj, který přivezl i svou přítelkyni Páju. Oba se už zúčastnili našeho lyžařského víkendu v minulém roce. Tentokrát se k nám přidali až v sobotu ráno v Kácově
Po rozdání vybavení, rozdělení posádek a krátké instruktáži, kterou Jana dala všem začátečníkům i pokročilým, jsme se postupně všichni nalodili. Po pár nesmělých pokusech se všichni zadáci, kteří to dosud neuměli, naučili držet směr. Pouze jedné posádce se to nedařilo. Rosťa ani Věrka dosud na vodě nebyli a zpočátku se ani jednomu z nich na pozici zadáka nedařilo. Museli jsme je tak rozsadit. Rosťu si vzal pod křídla Matěj, Věrku pak Pája.
První zastávku jsme udělali po 5,5 km za jezem u osady Pelíškův most. Tento jez zkušenější vodáci sjeli (někteří i s více loděmi), ti méně zkušení vystoupili nad jezem a lodě si nechali splavit matadory. Zde jsme si dopřáli obědovou pauzu.
Během následujících tří kilometrů nás čekali ještě dva poměrně jednoduché jezy v okolí Soběšína. Ten nejzajímavější pak v samém závěru naší plavby - pod hradem Český Šternberk. Naštěstí tentokrát nebylo mnoho vody a pod jezem se netvořil vodní válec. I tento jez jsme tak zdolali všichni bez úhony.
Sobotní večer jsme strávili v podobném duchu jako ten páteční - u ohně.
V neděli ráno jsme chtěli opět nasednout do lodí a dojet až Ratají. Bohužel se však po snídani silně rozpršelo. Protože asi hodinu déšť neustával, s ohledem na malé děti, kterých jsme měli pět, jsme se rozhodli plavbu zrušit.
Místo toho jsme vyjeli na výlet na nedaleký zámek Konopiště. Ač dětem nejprve bylo líto, že z další plavby sešlo, konopišťský park i vlastní zámek je velice nadchl, zejména pak zbrojnice, kterou nám náš průvodce též ukázal.
Cestou do tábořiště jsme se ještě ve Šternberku stavili na oběd, pak jsme sbalili stany a vyrazili zpět do Strašecí, kde jsme nechali děti i jejich mikrobus a vrátili jsme se zpátky.
Pro většinu dětí (ale i některé dobrovolníky) toto bylo první setkání s kánoemi. I přesto však všichni odjížděli z akce nadšeni. Věříme, že po této zkušenosti si příští rok troufneme na delší akci tohoto zaměření.
(49.81373018020752, 14.935634136199951)