Povánoční procházka Prahou
Vedoucí akce: Petr Matyáš
Místo: Praha (mapa)
Termín: 30. prosince 2014
Již tradičně připravujeme v posledních dnech každého roku pro děti z dětských domovů procházku po Praze. Ani letos jsme neudělali výjimku. V roce 2014 jsme vyrazili v úterý 30. prosince.
Pozvánku jsme zaslali do všech tří domovů, se kterými spolupracujeme. Z důvodů horší sjízdnosti silnic však na poslední chvíli odřekla účast paní vychovatelka z Krnska, která se bála s dětmi vyrazit mikrobusem na neupravené silnice. Procházky se tak zúčastnilo pět dětí z Pyšel, šest z Nového Strašecí a Pavel, který se ze Strašecí před časem vrátil do své rodiny.
Strašečtí dojeli autobusem, Pavel vlakem a pyšelské dovezl Petr autem. Sešli jsme se krátce po desáté hodině na Florenci. Dětem jsme nabídli několik variant. Děti si jednoznačně vybraly prohlídku židovského města (Josefova). Z Florence jsme vyrazili pěšky přes Náměstí Republiky s krátkou zastávkou v kostele sv. Jakuba na Staroměstské náměstí, kde jsme dětem ukázali pestrou směsici stavebních slohů zde zastoupenou - gotiku, renesanci i baroko.
Odtud to bylo již jen pár kroků k objektům Židovského muzea. Jako první jsme navštívili obřadní síň, kde jsme si prohlédli expozici zaměřenou na židovské zvyky a tradice. Pak jsme navštívili Pinkasovu synagogu, která na nás zapůsobila snad nejsilněji - většina jejích vnitřních stěn je popsána jmény obětí uspořádanými dle židovských obcí, z nichž pocházely. Našli jsme zde Nové Strašecí i Pyšely. Zejména v Novém Strašecí byla židovská obec poměrně rozsáhlá a ještě dnes tam stojí původní synagoga. V horním patře Pinkasovy synagogy je pak možné si prohlédnout obrázky dětských obětí vězněných v Terezíně.
Poté jsme si prošli židovský hřbitov a následně navštívili Klausovou synagogu. Zde pokračuje výstava věnovaná židovským zvykům a tradicím.
Poté jsme upřednostnili ekonomickou stránku před zdravou výživou a vzali děti na oběd do KFC, který jsme vyřešili pomocí kyblíků. O hladu nakonec nezůstal nikdo.
Naše další kroky vedly do Staronové synagogy. Zde se nás ujala velmi ochotná paní průvodkyně, která nám cca půl hodiny poutavě vyprávěla nejen o synagoze, ale i o židovských svátcích a dalších tradicích.
Na konec jsme si nechali Španělskou synagogu - největší synagogu z josefovského komplexu. Ta nás ohromila nejen svou velikostí, ale i výzdobou. Zajímavostí je, že v původní synagoze, která stávala na jejím místě, působil jako varhaník František Škroup, skladatel české hymny.
Ve tři hodiny, kdy jsme poslední synagogu opustili, jsme se vyfotili a přes Staroměstské náměstí jsme se vydali k metru na Národní třídu. Cestou jsme se však ještě zastavili v Betlémské kapli, kde jsme si vyslechli poutavý výklad nejen o její historii, ale i o celém husitském hnutí a jeho vlivu na dnešní společnost.
Pak jsme již došli k metru, kde jsme si popřáli šťastný nový rok a rozloučili jsme se. Ač venkovní teplota klesla pod nulu a celodenní putování bylo pro děti i fyzicky náročné, věříme, že si odnesly mnoho nových vědomostí a především příjemný pocit z vjhodně stráveného času.
(50.09008731675185, 14.417342841625214)