Expedice Karakoram 2015
Vedoucí akce: Petr Matyáš
Místo: Lanové centrum Proud (mapa)
Termín: 19. dubna 2015
Protože s dětmi pravidelně chodíme lozit na horolezeckou stěnu, zaujala nás soutěž v lanových disciplínách Expedice Karakoram, kterou pořádá Lanové centrum Proud. Rozhodli jsme se tedy do ní přihlásit dva týmy, jeden složený s žáků druhého stupně základních škol, druhý s žáků středních škol a učilišť.
Za mladší tým bojovali Vašek a Anička Budíkovi a Pepa Chaban z dětského domova v Pyšelích, Michal Červenka z Nového Strašecí a Michalové Melich a Stuchlík z Krnska. Za starší tým pak Gábina Doležalová a Marián Oračko ze Strašecí, Mirek Kepka, Ruda Stuchlík a Vláďa Smyryčynský z Krnska a ještě Pavel Krupička, který část dětství prožil v Dětském domově v Novém Strašecí, ale nyní již žije opět ve své rodině.
V pražském lanovém centru jsme se sešli o půl druhé. Na úvod si nás vzali lektoři, kteří každému závodníkovi přidělili jisticí postroj a vysvětlili, jak se má přivázat k lanu lezec a jak jistič. Stejně tak jim vysvětlili zásady správného jištění. Ač to naše děti znají z lezeckých odpolední, není samozřejmě nikdy na škodu si to zopakovat.
Pak přišla na řadu rozcvička na nízkých překážkách, kde ještě jištění neprobíhá pomocí lana, ale každý lezec má z každé strany jednoho souputníka, který ho v případě pádu chytá. Následovala rozcvička na lezeckém trenažéru, kdy si každý vyzkoušel lezení i jištění.
A pak to začalo. V základním táboře soutěžící týmy dostávaly úkoly, které plnily většinou na vysokých lanových překážkách. Ty se nacházejí ve výšce okolo 10 metrů. Za splnění každého úkolu pak tým dostal daný počet bodů. Některé úkoly byly individuální, to mohl tým plnit dva najednou - každý úkol plnil jeden člen týmu, zatímco další dva ho pomocí lana jistili. Některé úlohy však potřebovali spolupráci dvou členů.
Ač to pro některé soutěžící byla první zkušenost na vysokých lanových překážkách, a hned museli být přínosem pro tým, byla radost sledovat, jak jim to spolu klape, kdy i ti, kteří se příliš neznali, byli schopní spolu koordinovat své snažení.
A jejich snaha též byla korunována dobrým umístěním. Mladší tým se umístil na šestém místě z patnácti, starší pak dokonce na druhém místě. A že to bylo místo poslední, rozhodně není ostudou našich bojovníků, ale těch, kteří byli líní na tuto parádní soutěž dorazit.
(50.11120791313181, 14.495333433151245)